Dobrým výchozím bodem pro výlet na
ostrov Clare
je centrum hrabství Mayo, městečko Westport.
Silnice do Roonagh Quay vede okolo poutní hory Croagh St. Patrick (765 m),
kam každoročně poslední červencovou neděli stoupají tisíce poutníků.
Na naše sekularizované poměry něco obtížně představitelného. Při
troše štěstí lze do Roonagh Quay (případně zpět) dojet stopem nebo
za £8,00 busem od informačního střediska ve Westportu. Dalších £10,00
stojí plavba na Clare. Oba lístky jsou zpáteční s volným návratem.
Cena tedy není zrovna přívětivá: vždyť za £18,00
se dá busem projet celé Irsko od východu na západ a ještě o kousek
dál... Tyto i níže uvedené ceny se týkají roku 2000.
Clare Island spojuje s pevninou pravidelné lodní spojení. Z přístavu
Roonagh Quay, necelých 30 km západně od Westportu, jezdí
buď Clare Island Ferries nebo Ocean Star O'Malleys Ferries. Druhá z jmenovaných
společností se pyšní jménem nepolapitelné pirátské
královny Grace O'Malley, která je údajně na Clare pohřbena. "Invincible
on land and sea", tedy "Nepolapitelná na zemi i moři",
tak znělo její rodinné motto. Hned u přístavu jsou zbytky věžovité
stavby, jednoho z více sídel klanu. Grace O'Malley, přezdívaná
Granuaile, byla dcerou mocného vládce provincie Connaught, který měl
svou vlastní námořní flotilu a vojsko. Kromě
základny na Clare vlastnila např. dodnes dobře zachovanou obytnou věž v Kildownet
na jihu Achill Island. Vzdálenost mezi oběma sídly není větší
než 10 km.
Ostrov Clare je obydlen velmi řídce. Uvádí se nějakých 150 stálých
obyvatel. Kdoví, jak se tu dokáží uživit. Poblíž přístavu se nachází
Bay View Hotel, je tu i pár B&B's, půjčovna kol, něco jako
kulturní dům a koloniál s poštou. Majetní se mohou
ubytovat na severním pobřeží v budovách přiléhajících k majáku,
tuláci a dobrodruzi v polooficiálním kempu s možností
sprchy v nedalekém společenském centru. Denní poplatek činí
£3,00, což je částka lákající k delšímu setrvání. Ostrov
je ovšem nevelký a pokud občas přestane pršet, dá se za tři
až čtyři dny beze zbytku prozkoumat. V době mé návštěvy pršelo
vydatně, až tak, že i domorodá servírka v hotelovém
pubu prohodila cosi o "padajících žábách". Tento
v anglicky mluvících zemích obvyklý příměr se ukázal být velmi přesným. Ovšem
majitele pubu to zase tolik mrzet nemuselo, neboť vše živé se shromáždilo v jeho
monopolním lokále a konzumace rostla nad obvyklé meze.
|