|
|
|
||
|
Úvodem |
Státní správa a politika
|
||
|
|
|
||
|
Úvodem |
Státní správa a politika
|
||
| Úvodem... | |
|
Dlouho jsem uvažoval o nějakém
zhutňujícím a výstižném mottu, o něčem, co by Iry a Irsko
zkratkovitě charakterizovalo. U natolik rozsochatého národa
jde o úkol nadmíru obtížný. Přihrála mi náhoda. Zahlédl
jsem kdesi fragment televizního pořadu o Irsku opatřený titulky.
Utkvěl mi v paměti následující: "Tři největší prokletí Irů
jsou: Angličané, náboženství a alkohol." |
|
| Poloha a charakteristika krajiny | |
|
Irská republika je tvořena jedním velkým a mnoha menšími ostrovy ležícími v Atlantském oceánu. Od Velké Británie je oddělena Irským mořem. Střed ostrova vyplňují vápencové nižiny lemované při pobřeží vysočinami. Vyšší pahorky na severozápadě ostrova a při východním pobřeží jsou převážně žulové, na jihu a na jihozápadě pískovcové, na severovýchodě pak čedičové. Úrodná nižina je protkána bažinami, rašeliništi a jezery. Čtyři irské provincie, Leinster na východě, Munster na jihu, Connacht (nebo Connaught) na západě a Ulster na severu, v podstatě odpovídají územím někdejších irských království. Dnešní Irsko je rozděleno na 32 hrabství (counties), z nichž 26 patří k Irské republice a šest (z devíti, které společně tvoří provincii Ulster) Severnímu Irsku. |
|
| Podnebí | |
|
Pro Irsko je typické oceánské podnebí s chladnějším, deštivým létem a mírnou zimou. Roční období se střídají téměř nepozorovaně. V lednu a únoru klesají denní teploty na 5 až 8°C, zatímco v červenci a srpnu vystupují na 16°C. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 10°C. Vzhledem k relativně malé rozloze ostrova jsou klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi minimální. Irové mají nepochybně smysl pro humor, a tak s pýchou a hrdostí zmiňují poměrně otřesné meteorologické statistiky. Například 23 deštivých dní v srpnu 1986 nebo 309 deštivých dní v Ballinahinchu (hrabství Galway) v roce 1923. Jako "grand soft days" jsou označovány dny, kdy se z oblaků snáší teplé a vcelku snesitelné mrholení. Nejmenším počtem srážek se vyznačuje východní část ostrova, naopak největším kopcovitý jihozápad. Po celý rok je třeba počítat s náhlými změnami počasí. Turisté, kterým déšť vadí, mohou jistou útěchu nalézt v irském přísloví: 'It doesn't rain in the pub!' -tj. 'V hospodě neprší!'. Za nejvhodnější dobu pro cestu do Irska je pokládáno období od května do začátku října. Nejslunnější dny bývají v květnu a červnu. |
|
| Příroda | |
|
Z dubových lesů, které v předhistorických dobách pokrývaly velké části ostrova,
se do současnosti zachovaly jen malé, chráněné zbytky. Lesy dnes pokrývají asi 5% plochy ostrova, v roce 1961 to bylo
jen asi 1,9%. Intenzivnější zalesňování se v posledních letech zaměřuje zejména na rychle rostoucí užitkové dřeviny.
Pro dnešní Irsko jsou typické pastviny ohraničené živým plotem a rozlehlé slatiny. Kromě slatin zarostlých vřesem
a kapradím pokrývají velké plochy i tzv. bogs (bažiny, močály). Tato až 10 metrů hluboká rašeliniště
vznikala v níže položených a špatně odvodňovaných místech porostlých mechem. Původně velké zásoby rašeliny se značně
ztenčují díky intenzivnímu využívání k zahradnickým účelům a zejména ke spalování ve speciálních elektrárnách. |
|
| Obyvatelstvo a náboženství | |
|
Ne všichni Češi jsou Slované a ne všichni Irové jsou Keltové. Po Keltech přicházeli do Irska Vikingové, Anglové a Normani, v dalších přistěhovaleckých vlnách hugenoti a skotští a angličtí osadníci. Nejdůležitějším dědictvím Irů z keltské minulosti je jazyk, gaelština, v níž se dochovaly staré indoevropské prvky. Od 10. století se z gaelštiny postupně vyvíjela irština (západní gaelština), která byla zvláště v průběhu 18. a 19. století úředně potlačována a musela ustoupit angličtině. K systematické podpoře irštiny došlo až po roce 1922, po vzniku Irského svobodného státu. Dnes je irština vyučovacím jazykem na všech školách v Irské republice a také společně s angličtinou úředním jazykem. Podle výzkumů veřejného mínění ovládá irštinu asi 32% obyvatel Irské republiky a přes 5% obyvatel Severního Irska. Jako hovorový jazyk však irštinu používají asi 1-2% Irů jen v některých oblastech (nazývaných Gaeltacht) převážně na jihozápadě ostrova, v pobřežních oblastech hrabství Galway a Mayo a v provincii Donegal. Pokud jde o náboženství, je katolicismus v Irské republice prakticky státním náboženstvím. Přestože počet věřících má mírně klesající tendenci, bývají irské katolické kostely v neděli dopoledne zcela zaplněné. V šesti severoirských hrabstvích převažuje, přinejmenším politicky, přísně presbyteriánský protestantismus. V roce 2001 se uvádí 95% katolíků a 3,4% protestantů v Irské republice, zatímco v Severním Irsku je poměr přibližně 60% protestantů ku 40% katolíků. |
|
| Hospodářství | |
|
Tradičním hospodářským odvětvím Irské republiky bývalo zemědělství, především chov dobytka a mlékárenství, ale také pěstování pšenice, ječmene a brambor. V současné době však význam zemědělství značně upadl a jeho podíl na tvorbě hrubého národního produktu je minimální. O hospodářství země rozhoduje dnes především průmysl, nepřehlédnutelný je vzrůstající význam informačních technologií. Například software firmy Microsoft je lokalizován a v počeštěné podobě následně do České republiky distribuován právě z Irska. Členství v Evropské unii přináší zemi subvence, investice a cenovou stabilitu. Významným odvětvím sektoru služeb se stává turistika. Počet turistů má trvale stoupající tendenci: v r. 2000 se uvádějí více 4 miliony. Celkově lze říci, že ekonomika Irské republiky je jednou z nejrychleji rostoucích v Evropě. Pozitivním jevem je také snížení nezaměstnanosti na pouhých 4,4% v roce 2000 (dříve téměř 20%). O práci v Irsku se dnes dokonce mohou ucházet i odborníci ze zemí mimo EU. Poptávka je především po programátorech a počítačových specialistech.
HDP: US$67 mld. |
|
| Kolik co stojí | |
|
Měna: Irská libra
£ Irish pound (též punt) přestává běžně platit 9. února 2002. Na kolik přijde jeden den a noc v Irsku? Přibližné ceny jídla:
Ubytování:
Irsko (zvláště Dublin) je drahé, ale ceny se místně liší. Předpokládáme-li pobyt v hostelu, lehký oběd v pubu a navečer přípravu večeře vlastními silami, lze vystačit s £25 na den, se stanem i s £20. Máte-li v úmyslu cestovat, připravte si o něco více. Pohodlné, rychlé a cenově přiměřené jsou busy Bus Éireann. Za batohy se neplatí. Delší trasy jsou výhodnější. Napříč Irskem z Westportu do Dublinu stál lístek v roce 2000 přesně £10. Kemp pro hitchhikera se stanem bývá kolem 9€ (£7), žetony na sprchy stojí obyčejně £0,50. Ceny hostelů se pohybují přibližně kolem £10, za B&B pro jednoho zaplatíte (podle místa) od £20 výše. Pivo trochu podražilo, pinta stojí £2 až 2,80 podle laskavého úsudku pana hospodského, resp. majitele. V pubech se platí ihned u baru, spropitné se nedává. V honosnějších restauracích s obsluhou rovněž není očekáváno spropitné, 10 až 12% bývá již zakalkulováno v ceně. Ani taxikářům není třeba platit nic navíc, učiníte-li tak, pasujíce se na zbohatlíky či neználky, 10% zcela postačuje. Jiné příklady cen:
|
|
| Státní správa a politika | |
|
Republic of Ireland je oficiální plné jméno Irské republiky. |
|
| Souhrnné údaje | |
|
Rozloha celkem |
84 421 km2 |
| Řeky, jezera, hory | |
|
Nejdelší řeka |
Shannon, 386 km, |
| Historický přehled | |
|
přibližně 7000 př. n. l. Z této doby pocházejí nejstarší doklady o přítomnosti pravěkých lovců a sběračů na pobřeží Irska. po roce 3000 př. n. l. První usedlí zemědělci s pozoruhodně vysokou kulturní úrovní. (Céide Fields, Co. Mayo). kolem roku 500 př. n. l. První prokázaná přistěhovalecká vlna Keltů z Británie. kolem roku 300 př. n. l. Z ogamské abecedy se vyvíjí písmo, které se zachovalo v nápisech na kamenných blocích. Zajímavé je, že na území dnešního Irska nikdy nevstoupili Římané. To mělo mimo jiné za následek, že po pádu říše zůstal ostrov stranou všeobecného chaosu a stal se jakousi "předsunutou hlídkou" evropské civilizace. 431
Papež jmenuje Palladia biskupem a vysílá jej do Irska. Palladius, pozdější irský patron sv. Patrik,
zde od roku 432 vykonává misionářskou činnost. Toto datum je zároveň uváděno jako datum přijetí křesťanství
obyvateli Irského ostrova. 7.-9. stol. Iroskotské misie směřovaly nejdříve do Skotska, pak do Anglie, později též do Itálie a západní Evropy, šířily nejen křesťanství, ale kulturu v širším slova smyslu (iluminované rukopisy, řemeslné znalosti). kolem r. 800 Nejstarší texty psané v gaelic. po r. 800 Vpád Vikingů. Po počátečních nájezdech spojených s hromadným rabováním klášterů začínají postupně vznikat vikinská sídla. Hlavním sídlem Vikingů se stal Dublin (Dyfflin). 976-1014 Sjednocení Irska. Brian Boru od roku 1006 nejvyšším irským králem. Roku 1014 poráží Vikingy v rozhodující bitvě u Clontarfu. V témže roce umírá a jeho říše se opět rozpadá. po r. 1169 Po neúspěšném boji o irský trůn se Dermot MacMurrough obrací s žádostí o pomoc na anglického krále Jindřicha II. Ten mu vyhoví a Anglonormani dobývají velké části ostrova, pevně se tu usazují (Wexford, Dublin). 1171 Jindřich II. si podrobil Irsko (Waterford povýšen na královské město). 1175 Umírá Rory O'Connor, poslední irský "high king". 1297 Svolán první Irský parlament. 14. stol. Řada povstání proti anglické šlechtě. Nedaří se kolonizace, kolonisté se vždy poirštili. 1366 Z obavy před asimilací vydává anglická koruna "Kilkennské statuty", které anglickým baronům zakazují ženit se s Irkami a používat irský jazyk a zvyky. 1536-1537 Násilná reformace Irů, konfiskace půdy katolíků. 1541 Anglický král Jindřich VIII. se dá prohlásit irským králem a začíná prosazovat anglickou svrchovanost nad irskými klanovými vůdci. 2. pol. 16. stol. Četná protireformační a protianglická povstání. 1592 Založena dublinská universita Trinity College. 1607 Po potlačení povstání proti anglické královně Alžbětě I. se dvě nejmocnější irská knížata uchylují do Francie. Tento "útěk knížat" znamená konec gaelské mocenské převahy v Irsku. Anglický král Jakub I. zahajuje systematickou kolonizaci severního Irska protestantskými Skoty a Angličany (Ulster Plantation). Důsledky jsou patrné dodnes: rozdělení zdejší společnosti se nedaří s konečnou platností zažehnat. 1607-1641 Osídlování Ulsteru osadníky ze Skotska a Anglie. 1641-1653 Občanská válka. Irští katoličtí povstalci využívají vnitřního oslabení Anglie a dočasně se osvobozují z anglické nadvlády. Zabito mnoho protestantů. Po vítězství v anglické občanské válce se Cromwellova armáda obrací proti Irsku (1649-52) a krutě potlačuje zdejší odpor. Počet obyvatel klesl na polovinu. 1688-1691 Sesazený anglický král, katolík Jakub II., se uchyluje do Irska, odkud se proti Vilému Oranžskému pokouší bránit své právo na anglický trůn. V roce 1690 však v bitvě u řeky Boyne podléhá; tuto událost oslavují protestanti v Severním Irsku dodnes. Tím začíná období protestantské nadvlády, nazývané Protestant Ascendancy. Irský protestantský parlament v Dublinu vydává roku 1691 trestní zákony, které staví katolické církevní orgány mimo zákon, konfiskují katolíkům půdu, a tím je zbavují volebního práva. Ze svobodných irských sedláků se stávají nájemníci anglických landlordů. 1691 Podpis mírové smlouvy v Limericku. po r. 1695
Vydány Penal Laws, protikatolické zákony. 1761 Povstání venkovanů, tzv. spiknutí "Bílých hochů". 1776-1783 Dílčí úspěchy, přiznání vlastního zákonodárství. Protestantský politik Henry Grattan usiluje o autonomii dublinského parlamentu a o revizi zákonů Penal Laws (1782). 1791-1800 Pod vlivem americké a francouzské revoluce se v Belfastu a Dublinu ustavuje sdružení United Irishmen. Jeho vůdčí osobnost T. W. Tone se po potlačení povstání dostává do vězení, kde končí sebevraždou. Zákonem o unii je Irsko připojeno k Velké Británii, vzniká Spojené království. Dublinský parlament je rozpuštěn a Irsko zastupuje v londýnské Dolní sněmovně sto poslanců. 1795 Založen Orange Order (Oranžský řád). 1823 Vytvořeno Katolické sdružení pod vedením advokáta a politika Daniela O'Connella. 1829 Daniel O'Connell ("Osvoboditel") prosazuje zákon zajišťující emancipaci katolíků. 1834 Uvedena do provozu první železniční trať mezi Dublinem a Kingstownem (dnešní Dún Laoghaire, cca 10km). po r. 1840 V neustálých sporech s britským státním aparátem sílí různá nacionalistická hnutí. Současně se probouzí zájem o gaelskou kulturu. 1845-1851
V Irsku propuká nesmírný hladomor. Výsledkem je milion mrtvých. Začíná masová emigrace. Zemi postupně opustí
téměř 4 miliony lidí. Populace se v letech 1850-1900 snížila z původních 8,2 mil. na 4,5 milionů
obyvatel. 1877 Rozhodnutím parlamentu jsou založeny Národní muzeum a Národní knihovna. po r. 1880 Sdružení Land League a Irish Home Rule Party bojují pod vedením Ch. S. Parnella o irskou autonomii a o pozemkovou reformu. První návrh příslušného zákona není v roce 1886 přijat. Stejný osud potká i všechny další návrhy. 1905-1908 Vzniká politické sdružení Sinn Féin (My sami). 1912
Založení labouristické strany. 1912-1913 Dne 28. září 1912 podepisují téměř tři čtvrtiny ulsterských protestantů slavnostní slib potlačit "všemi nutnými prostředky" jakoukoli snahu o autonomii. K prosazení tohoto požadavku vzniká v roce 1913 Ulster Volunteer Force. 1913 James Connolly zakládá irskou občanskou armádu. 1916 Pod vedením Pádraiga Pearse a Jamese Connollyho obsazuje 24. dubna asi 1800 dobrovolníků dublinské veřejné budovy a vyhlašuje ustavení Irské republiky. Velikonoční povstání, které po šesti dnech ztroskotá, je považováno za počátek irské nezávislosti. James Connolly je zastřelen. 1918-1923 Poslanci za stranu Sinn Féin svolávají do Dublinu vlastní parlament, jehož předsedou se stává Éamon de Valéra. Britská vláda vysílá do Irska vojenské jednotky. 1919 Založena IRA (Irish Republican Army), původně dobrovolnické vojsko, později později pro svoji teroristickou činnost zakázána. 1919-1921 V britsko-irské válce získává IRA převahu. 1920 Rozdělení Irska na Svobodný irský stát (s rozšířeným statutem dominia v rámci britské říše) a Severní Irsko (šest hrabství provincie Ulster, která zůstala součásti Velké Británie). Irština (gaelic) se stává vedle angličtiny úředním jazykem. 1922 Irský parlament přijímá smlouvu o ustavení Irského svobodného státu, podle níž se může šest hrabství Severního Irska s většinou protestantského obyvatelstva rozhodnout, zda se chtějí připojit ke svobodnému státu. V letech 1922-23 probíhá v Irsku občanská válka, která končí vítězstvím stoupenců dohody s Brity. 1923 W. B. Yeats oceněn Nobelovou cenou za literaturu. 1925 G. B. Shaw oceněn Nobelovou cenou za literaturu. 1937 Vyhlášena úplná nezávislost v rámci Britského společenství národů. Svobodný stát se jmenuje Éire a 20.12. přijímá novou ústavu. 1938 Douglas Hyde prvním presidentem Irska. 1939 Éire vyhlašuje neutralitu v 2. světové válce. 1949 Irsko opouští Britské společenství národů (Commonwealth), ustavena Irská republika. 1952 Přijetí Irska do OSN. 1965 Dohoda o zóně volného obchodu mezi Británií a Irskem. 1967-1972
Hnutí za občanská práva založené v Severním Irsku v roce 1967 organizuje demonstrace,
proti nimž vystupují loajalisté. Roku 1969 vysílají Britové do Severního Irska vojsko. Obzvlášť
destruktivních rozměrů nabývá konflikt především ve městech Derry (protestanti mluví o Londonderry)
a Belfast. V Derry byly na historických hradbách zbudovány pověstné "gates",
masivní železné brány oddělující znesvářené tábory, v Belfastu byl z téhož důvodu probořen napříč
městem koridor "nikoho". 1973 Irská republika vstupuje do EU. 1985 Podpis britsko-irské dohody o Severním Irsku. Deklarována spolupráce v boji proti terorismu. 1990 Do presidentského úřadu (sedmileté funkční období) zvolena Mary Robinson, první žena v tomto úřadu. 1993 Downing Street Declaration formálně potvrzuje právo lidu Irska na sebeurčení. Deklarace přichází sice neuvěřitelně pozdě, ale přece. 1994 V Severním Irsku je dojednáno příměří. 1995 V lidovém hlasování se těsná většina obyvatel Irské republiky vyslovuje pro právo na rozvod manželství. 1998
V Severním Irsku dojednána tzv. Good Friday Agreement, průlomová smlouva znamenající první významný krok k urovnání
vztahů mezi protestanty a katolíky. I když její plnění provázejí těžkosti (neochota IRA odevzdat zbraně
a obavy protestantů ze ztráty rozhodujícího vlivu), lze doufat, že doba téměř každodenních násilností je již
nenávratně zažehnána. 1999 Severní Irsko má po 27 letech svoji vládu (1. prosince). 2000 11. února britský ministr pro Severní Irsko Peter Mandelson rozpouští Severoirské shromáždění. 2001 21. června propukají v Belfastu opět násilnosti. 2002 Od 1. ledna začíná platit evropská měna euro. Platnost tradiční libry (irish pound) končí 9. února 2002. 2004
V první polovině roku předsedá Irská republika Evropské unii. 2007
Od 1. ledna 2007 má Evropské unie -namísto dosavadních dvaceti- dvacet tři
oficiální jazyky: angličtinu, bulharštinu, češtinu, dánštinu,
estonštinu, finštinu, francouzštinu, irštinu, italštinu, litevštinu,
lotyštinu, maďarštinu, maltštinu, němčinu, nizozemštinu, polštinu,
portugalštinu, rumunštinu, slovenštinu, slovinštinu, španělštinu,
švédštinu a řečtinu. Do všech oficiálních jazyků musejí být
překládány všechny obecně závazné právní dokumenty a texty.
8. května 2007 se po pěti letech sešel severoirský parlament a ustavil novou vládu. Funkci prvního
ministra bude vykonávat šéf protestantů Ian Paisley, vicepremiérem se stal katolík Martin McGuinness z vedení strany
Sinn Féin. Naplnila se tak dohoda o vládě katolíků a protestantů uzavřená
v březnu po parlamentních volbách. |
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
